Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
 

Svět hadů

Něco ze života hadů

 

Něco ze života hadů

Spousta lidí si myslí, že hadi mají stálou teploti krve, že svou kořist loví pomocí zraku. Nebo, že na ně had může mrknout, ale jak to doopravdy je? 

Přezimování


Hadi jsou studenokrevní, což znamená, že si nemohou vytvářet svou vlastní teplotu. To je způsobeno tím, že tito živočichové nemají vnitřní mechanizmus regulace teploty. Proto má jejich tělo přibližně stejnou teplotu jako je teplota okolí. V oblastech, kde teplotní rozdíly mezi létem a zimou bývají velké, jsou hadi nuceni přezimovat po celou část chladného období. Přes léto si hadi shromažďují zásoby tuku na zimu a v podzimním období se častěji vyhřívají na sluníčku. Při spánku jejich tepová i dechová frekvence klesá na minimum. Ale klesne-li teplota pod 4°C, hrozí, že had zahyne.

Zrak


Zrak je vyvinut u hadů různě. Jestliže je had podzemní, dobrý zrak nepotřebuje a je tudíž zakrnělí. Ostatní hadi mají poměrně dobrý zrak. U hadů existují zorničky 3 typu: kruhové, vertikální a horizontální. Kruhová zornička je nejběžnější. Má-li had velkou kruhovou zorničku, vidí velmi dobře. Tyto zorničky jsou běžné pro denní hady. Vertikální zorničky mají hadi s noční aktivitou, protože loví ve špatných světelných podmínkách. Horizontální zorničku má jen málo druhů a ty mají dobré prostorové vidění. Umožňují jim skvělé odhady vzdáleností. Zornice u hadů jsou pohyblivé, aby mohly zachytit více světla. Jejich oči jsou chráněny průsvitnou blánou, která se svléká společně s kůží.

Termické receptory


Tyto receptory mají pouze tři skupiny hadů (hroznýši, krajty a chřestýši) a tvoří z nich nejobávanější lovce. Mají podobu jamek v horní čelisti a jsou velmi citlivé na tepelné změny. Jsou vystlané buňkami, které obsahují velké množství termoreceptorů, které jsou propojeny s mozkem. To jim umožňuje sledování teplokrevné kořisti s velkou přesností. Termoreceptory jsou schopny rozlišit teplotní rozdíl menší jak 0,2°C. Tento orgán mnohdy využívají při lovu k zaměření pozice kořisti. Jsou schopni vycítit kořist i v absolutní tmě, i když je dokonale ukryta.

Čich


Mimo nozder mají hadi také k dispozici Jacobsův orgán. Ten je tvořen dvěma jamkami či váčky na patře tlamy. Do ní pasuje rozviklaný jazyk hada. Ten kmitavými pohyby zkoumá okolí, sbírá z ovzduší pachy a poté je v Jacobsonově orgánu vyhodnocuje a analyzuje. Tímto orgánem had získává spoustu informací o svém okolí. A je například také schopen určit typ kořist a to i v naprosté tmě.

 

Rozmnožování

Většina hadů klade vejce, ale je i významný počet druhů živorodých.Hadi mírného pásma se většinou páří na jaře brzy po ukončení hibernace a kladou vejce/ rodí mláďata v létě. Tropické druhy se často páří v časové návaznosti na období dešťů a kladou několik snůšek ročně. Samci a samice se vyhledávají pomocí feromonů – chemických pachových stop, které v terénu zanechávají. Zásnuby jsou většinou jednoduché a hadi o potomstvo moc nepečují. Ale např. krajty obtáčejí svým tělem vejce, která tak chrání a zahřívají a kobry hnízda s vejici hlídají. Mláďata se líhnou ze skořápek pomocí vaječného zubu. Uvnitř vejce může být stočeno hádě až 7x dokola.

 

Potrava

Některé druhy jsou specializovány, zatímco potrava ostatních je velmi různorodá. Velká kořist vyžaduje mnoho času na strávení. Může hada nasytit na několik týdnů nebo dokonce i měsíců. Tento proces začíná v tlamě působením trávicích enzymů v sekretech slinných žláz. Hadí jed je ve skutečnosti jakýsi koktejl pozměněných trávicích šťáv, který obvykle rychle zapůsobí na nervový systém nebo krev oběti. Škrtiči zabíjejí kořist tak,že ji udusí. Pokaždé když oběť vydechne, had utáhne závity těla, dokud dýchání oběti neustane. Poddajné čelisti umožňují požírání kořisti která velikostí přesahuje jejich hlavu.Polykání může trvat i několik hodin.

 

 

 

TOPlist